Křehkost není omyl. Může se stát cestou k blízkosti a míru.

Pokračujeme v představování příspěvků z mezinárodního studijního dne „Mostem k nebi. Magisterium křehkosti v době kultu síly“, který se uskutečnil 10. června 2026 v Římě z iniciativy Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Studijní den se zabýval otázkou, jaké místo mají senioři v životě společenství a proč jejich křehkost nemá být vnímána jako slabost, ale jako dar. Nyní nabízíme zkrácenou verzi příspěvku kardinála Kevina Farrella, prefekta Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Ve svém vystoupení se věnuje křehkosti v učení papeže Lva XIV. a ukazuje, že lidská omezenost nemusí být vadou, kterou je třeba skrývat nebo odstranit.

„Křehkost není omyl. Není to vada, kterou je třeba odstranit.“

Křehkost podle Farrella nepatří pouze k nemoci, zdravotnímu postižení nebo vysokému věku. Je základní součástí života každého člověka. Připomíná nám, že nejsme zcela soběstační, že potřebujeme Boha i druhé lidi a že právě z vědomí vlastní omezenosti vyrůstají soucit, solidarita a schopnost přijímat pomoc.

„Jestliže křehkost není omyl, pak omylem není ani stáří.“

Senioři proto nejsou pouze lidmi, o které je třeba pečovat. Mohou nám pomáhat objevovat hlubší smysl života a stát se učiteli spirituality založené na důvěře, blízkosti a naději. Jejich zkušenost ukazuje, že hodnota člověka nezávisí na výkonu, síle ani naprosté nezávislosti.

Křesťanský pohled na křehkost vychází ze samotného Krista. Bůh se s člověkem nesetkává prostřednictvím okázalé moci, ale přichází jako bezbranné dítě a na kříži přijímá zranitelnost lásky.

„Slabost není opakem síly. Je její nejvyšší podobou.“

Křehkost nemusí generace rozdělovat. Naopak je může přivádět k sobě.

„Křehkost starších lidí potřebuje sílu mladých. Nezkušenost mladých zase potřebuje svědectví starších.“

Kardinál Farrell svou úvahu vztahuje také na dnešní společnost poznamenanou kulturou moci, soupeření a válečného jazyka. Přijatá křehkost podle něj nabízí jinou cestu: dialog, spolupráci a uznání vzájemné závislosti.

„V kultuře moci je druhý člověk protivníkem. V logice přijaté křehkosti je druhý člověk někým, koho potřebuji.“

Křehkost tak přestává být omezením, které je třeba skrývat, a stává se mostem. Senioři nejsou jen příjemci pomoci, ale aktivními nositeli poslání, kteří mohou církvi i společnosti ukazovat cestu něhy, blízkosti a pokoje.

„Mír nevstupuje do světa skrze mocné. Vstupuje skrze malé, skrze staré a skrze oběti.“

Celý Farrellův příspěvek připomíná, že způsob, jakým společnost zachází se svými nejslabšími členy, vypovídá o tom, kým skutečně je a k jaké budoucnosti směřuje. Pracovní překlad je k dispozici na webu rodiny.cz a zde:

Originál pak na webu Dikasteria: https://www.laityfamilylife.va/content/laityfamilylife/en/eventi/2026/un-ponte-verso-il-cielo.html

foto: Autor: Romanuspontifex, Source: https://www.flickr.com/photos/193775089@N04/51873060591/, CC BY-SA 2.0