V novém vztahu po rozvodu

… aneb s čím se rozvedení v církvi vyrovnávají a co pomáhá

V souvislostech víry a kanonického práva se snažil nabídnout porozumění i orientaci seminář Dopady rozpadu vztahu II, který se věnoval rozpadu manželství či dlouhodobého partnerského svazku jako jedné z nejnáročnějších životních zkušeností – zkušenosti, jež nezasahuje jen právní rovinu, ale hluboce se dotýká identity člověka, rodičovství, vztahových vazeb i psychického zdraví. Nabízíme šestou přednášku, a sice psycholožky Mgr. Andrey Múdry.

Mgr. Andrea Múdra, vedoucí manželské a rodinné poradny Bethesda, soudní znalec brněnského církevního soudu (v oboru psychologie), dlouhodobě doprovází páry i jednotlivce v období konfliktů, rozpadu vztahu i při hledání nové stability. Ve své práci propojuje odborné poradenství s respektem k víře a hodnotám klientů. Ve svém bloku se zaměřuje na realitu nových vztahů po rozpadu manželství a nabízí pohled na to, co rozvedení prožívají, s jakými otázkami vstupují do nových svazků a jaké místo v církvi hledají.

Přednáška nabídla psychologický pohled na rozpad manželství či dlouhodobého partnerského vztahu a citlivě doplnila teologickou a kanonicko‑právní perspektivu semináře. Autorka, manželská a rodinná poradkyně, terapeutka a znalkyně církevního soudu, čerpá ze své klinické i soudní praxe, zejména v případech, kdy je neplatnost manželství posuzována z psychických důvodů. Zdůrazňuje, že rozchod není jednorázová událost, ale dlouhodobý proces, který začíná vnitřním rozhodováním a pokračuje dlouho po civilním rozvodu.

Rozlišuje přitom dvě základní zkušenosti: zkušenost opouštěného a zkušenost toho, kdo rozchod iniciuje. Opuštění bývá často spojeno s pocitem bezmoci, s potřebou vztah zachránit a s bolestným smiřováním se s hotovou skutečností. Ten, kdo odchází, prochází naopak složitým vnitřním rozlišováním, v němž se prolíná osobnostní zrání, uvědomění si nefunkčnosti či poškozujících rysů vztahu, odpovědnost za děti nebo konfrontace s tím, že ve vztahu chybí přijetí podstatných závazků manželství. Někdy do tohoto procesu vstupují i vnější impulzy – například nový člověk, který paradoxně nepředstavuje řešení, ale odhalí hlubší nedostatky původního vztahu.

Rozchod je vždy doprovázen silnými emocemi: strachem o budoucnost, hněvem, zklamáním, únavou, ale také výraznými pocity viny, které jsou obzvlášť silné u lidí žijících víru. Opakují se otázky, zda bylo učiněno vše možné, zda mělo přijít víc trpělivosti, oběti či vytrvání. Tyto pochybnosti se mohou ještě prohloubit v situaci, kdy církevní soud prohlásí manželství za platné, a tedy neposkytne onu očekávanou „vnější oporu“. V této fázi se zásadně otevírá otázka obrazu Boha: zda je prožíván jako soudce, nebo jako ten, kdo nabízí milosrdenství a doprovází i v nejistotě.

Přednáška se věnovala také tlakům okolí – rodiny, původního i nového partnera, společnosti i církevního společenství. Rodina může nevědomky přidávat zátěž vlastními obavami, zklamáním či morálními očekáváními. Farní prostředí pak někdy snadno rozlišuje mezi „opuštěnými“, kterým je nabídnut soucit, a „odcházejícími“, na které může dopadat mlčení, odstup nebo soud. Rizikem je také předčasný duchovní tlak na odpuštění, který může překrývat nutný proces truchlení.

Za klíčovou část přednášky lze považovat nabídku pěti pilířů, které mohou člověku pomoci tuto náročnou životní etapu unést. Prvním je sociální opora – nezůstat izolovaný, ale obklopit se lidmi, kteří myslí dobře, unesou kolísání a dokážou nabídnout i pravdivé zrcadlo. Druhým pilířem je naděje, že vztahy i člověk sám se mohou proměňovat a hojit se v čase. Třetím je pravdivý obraz sebe sama, k němuž mohou přispět blízcí, ale i terapeutická pomoc. Čtvrtým pilířem je laskavost k sobě samému – odmítnutí vnitřního soudce ve prospěch soucitu a přijetí vlastní omezenosti. A konečně pátým, zastřešujícím pilířem je víra, která nabízí prostor, kam lze přinést bolest, pochybnosti i naději, a vztah s Bohem, jenž přesahuje selhání i rozpad lidských plánů.

Přednáška tak ukazuje, že i když se životní „řeka“ při rozpadu vztahu rozbouří a zakalí, může znovu dojít k plynutí a očištění – pokud člověk nezůstane sám, dovolí si pravdu, čas a naději a přijme, že uzdravování je proces, nikoli rychlé řešení.

Misionáři milosrdenství

Naslouchat, nesoudit a doprovázet – to jsou klíčová slova přednášky misionáře milosrdenství v plzeňské diecézi P. Mgr. Bogdana Stępiena, OSPPE, který přibližuje pastoraci rodin a partnerů žijících v tzv. neregulérních svazcích ve světle apoštolské exhortace Amoris laetitia. Zdůrazňuje, že základním postojem kněze má být milosrdenství, otevřenost a opravdová ochota naslouchat jedinečnému životnímu příběhu každého člověka. Pastorační služba podle něj nespočívá v hodnocení či odsuzování, ale v citlivém doprovázení, které pomáhá rozlišovat konkrétní situace a hledat cestu v souladu s učením církve. Přednáška ukazuje význam porozumění okolnostem rozpadu vztahů, respektu k lidské křehkosti i podpory duchovního života rodin. Nedílnou součástí doprovázení je také pomoc při hledání možných kanonických řešení a podpora začleňování lidí do života církevního společenství. Video nabízí inspiraci nejen pro pastorační pracovníky, ale pro všechny, kdo hledají citlivý a lidsky blízký přístup k rodinám v dnešní době.

Misionáři milosrdenství (Missionari della Misericordia) jsou kněží jmenovaní papežem Františkem, vybavení zvláštními zpovědními pravomocemi a posláním naslouchat, doprovázet a pomáhat lidem prožívat Boží milosrdenství i v těch nejsložitějších životních situacích.

Proč se tématu věnujeme?

Téma rozpadu vztahu a hledání cesty dál považujeme za zásadní. Nejde jen o formální ukončení svazku, ale o hluboký zásah do identity, rodičovství, vztahů i psychického zdraví. Dotýká se nejen osobní bolesti, ale také víry, svědomí a vztahů, které mají být prostorem růstu. Proto chceme nabídnout zamýšlení předních teologů a odborníků, kteří dokážou spojit lidskou zkušenost s duchovní perspektivou.

Online seminář Dopady rozpadu vztahu II volně navázal na Dopady rozpadu vztahu I, který pořádalo Národní centrum pro rodinu a zaměřil se na především lidskou a vztahovou rovině krize – komunikaci, dopadům na děti a hledání cest, jak minimalizovat další zraňování. Druhý díl, který proběhl 12. března 2026 za účasti 84 osob, nabídl prostor pro zpomalení, rozlišování a realistické zhodnocení situace – bez rychlých soudů a bez moralizování. Pro věřící není klíčové jen to, co je právně či psychologicky možné, ale také to, jak hledat Boží vůli a jak se rozhodovat ve světle svědomí. Kanonické právo připomíná, že platnost manželství souvisí se svobodou, porozuměním závazku a osobní zralostí. Duchovní doprovázení pak pomáhá rozšířit obzory, pojmenovat slepé skvrny a hledat cestu, která vede k životu, nikoli k dalšímu utrpení.

Zaujala Vás tato témata? Nabízíme záznam semináře Dopady rozpadu vztahu I.

Pokud Vám dává naše práce smysl, můžete naše aktivity podpořit.