Takhle dál nemůžu. Je šance na změnu, nebo je čas odejít?

… aneb dynamika partnerské krize

Národní centrum pro rodinu ve spolupráci s Rodinným svazem ČR 20. listopadu 2025 uspořádalo online seminář Dopady rozpadu vztahu I, který otevřel citlivé a často bolestné téma partnerských krizí, rozchodů a jejich dopadů na celou rodinu. Cílem setkání nebylo hodnotit rozhodnutí účastníků ani určovat, zda má vztah pokračovat. Účastníci místo toho získali informace, porozumění a orientaci v možnostech podpory – během rozhodování, v průběhu změn i v období po rozchodu. Nabízíme první přednášku mediátora Jana Zajíčka.

Program nabídl celkem šest krátkých odborných vystoupení s různým zaměřením, ale se společnou úctou k rodině a k jedinečnému příběhu každého člověka. Mediátor a předseda Rodinného svazu ČR Jan Zajíček z Ostravy se věnoval otázce, kterou si klade mnoho lidí: zda má vztah ještě naději, nebo je čas odejít. Popsal dynamiku partnerské krize, význam hranic a zdůraznil, že dokonalost není možná, ale zdokonalování ano. 

Úvodní otázka: Zůstávat, nebo odejít?

Jan Zajíček ve své přednášce otevřel téma, které si v partnerské krizi klade mnoho lidí: má ještě smysl ve vztahu pokračovat a investovat do něj energii, nebo je zdravější ho opustit? Nabídl pohled, který nepřináší jednoduché odpovědi, ale pomáhá lépe se zorientovat ve vlastních možnostech, hranicích a odpovědnosti.

Páry v krizi: zranění, vyčerpání a role oběti

Zajíček vychází ze své dlouholeté praxe s páry, které do poradenství často přicházejí ve stavu hlubokého zranění, vyčerpání a bezmoci. Mají za sebou opakované neúspěšné pokusy o změnu a vztah nahlížejí skrze optiku viník–oběť. Právě tento pohled považuje za významnou překážku změny. Klíčový posun podle něj nastává ve chvíli, kdy oba partneři přijmou společnou odpovědnost za to, co ve vztahu vzniklo – ne ve formě obviňování, ale porozumění tomu, „co se nám stalo, protože jsme to tehdy neuměli jinak“.

Rozpad komunikace jako jádro krize

Jedním z typických znaků partnerské krize je rozpad smysluplné komunikace. Partneři spolu často mluví už jen o provozních záležitostech – a ani ty se nedaří zvládat. Nezpracovaná zranění a křivdy se stávají filtrem, přes který je slyšeno každé slovo. Komunikace je pak vnímána jako útok nebo kritika, případně se jí partneři zcela vyhýbají. Výsledkem jsou domněnky, odcizení, ztráta spolupráce a hluboký pocit osamění i uvnitř vztahu.

Odpuštění jako nutná podmínka uzdravení

Ústředním tématem přednášky bylo odpuštění. Nikoli jako zapomenutí, popření bolesti nebo omlouvání zraňujícího chování, ale jako nezbytný předpoklad pro uzdravení vztahu. Neodpuštěná zranění podle Zajíčka znemožňují dobrou přítomnost i budoucnost vztahu – blokují spolupráci, učení se novým dovednostem i skutečné přiblížení. Odpuštění naopak otevírá možnost vidět stejného člověka novým pohledem a vytváří prostor pro změnu chování.

Kde se hromadí vztahová zranění

Zajíček upozornil na oblasti, kde se bolest a frustrace ve vztazích nejčastěji kumulují:

  • neshody ve výchově dětí,
  • rozdílná očekávání a neporozumění potřebám druhého,
  • nefunkční spolupráce v každodenním životě,
  • ztráta společného plánování a sdílení,
  • pocit, že pro partnera nejsem důležitý.

Lidé často dávají druhému to, co by sami potřebovali, místo aby se snažili rozpoznat, co je skutečným dobrem jejich partnera. To vede k pocitu nemilovanosti, vzdálenosti a někdy i k nevěře.

Hranice snahy o záchranu vztahu

Přednáška zároveň realisticky pojmenovala situace, kdy má práce na vztahu své jasné limity. Patří sem například domácí násilí, závislosti, chorobná žárlivost či jiné formy těžké toxicity. V těchto případech je zásadní nezůstávat na situaci sám, vyhledat odbornou pomoc a chránit psychické i fyzické zdraví – své i zdraví dětí. Odchod může být legitimním a zdravým rozhodnutím.

Závěr: Vztah jako cesta, ne rychlé řešení

Jan Zajíček uzavřel přednášku zdůrazněním, že práce na vztahu není rychlá ani jednoduchá. Vyžaduje aktivní zapojení obou partnerů, a to nejen při terapeutických setkáních, ale především v každodenním životě. Klíčem ke skutečné změně je přenést nové postoje z roviny informací do roviny konkrétních dovedností. Jak zaznělo na závěr:
„Dokonalost je nemožná, ale zdokonalování možné je.“ Právě tato cesta dává partnerským vztahům naději.

Rozvod jako nejtěžší zkouška – a zároveň nová naděje

Rodinné centrum Praha nabízí rozhovor s kolegyní, která si sama prošla rozchodem a rozvodem. Její příběh nabízíme jako povzbuzení a naději pro ty, kdo se právě nacházejí v náročném životním období.

Rozchod a následný rozvod pro ni byly nejtěžší životní zkušeností. Největší strach měla o své dcery, které byly tehdy ještě malé. Od začátku se ale rozhodla projít tímto obdobím vědomě – nejen ho přežít, ale pokud možno z něj vyjít silnější. Zvolila cestu odpuštění, která pro ni znamenala hlubokou práci nejen ve vztahu k bývalému partnerovi, ale i sama k sobě. Celý proces byl náročný o to víc, že se odehrával souběžně s běžným životem, péčí o děti a prací.

Úleva nepřišla v jednom okamžiku. Spíš postupně, s odstupem času. Klíčové pro ni bylo zjištění, že dcery situaci zvládají dobře. Později jí výrazně pomohla také možnost sdílení s někým blízkým a nové partnerství.

Při nastavování péče o děti se soustředila především na to, co je pro ně nejlepší. Přestože s bývalým manželem prožívali konflikty, dokázali se shodnout na střídavé péči a vytvořit fungující systém bez zásahu soudu. Postupně naslouchali i potřebám dětí a péči přizpůsobovali. Dnes, kdy jsou dcery starší, funguje jejich rodina přirozeně, s respektem a flexibilitou.

Rozvod jí přinesl důležité uvědomění: pro děti není nejpodstatnější to, zda rodiče žijí spolu, ale jak se k sobě chovají. Zda si zachovají respekt a slušnost. Tento pohled ji ovlivnil i v dalších vztazích – naučila se více hledat dobré stránky lidí a méně se soustředit na jejich chyby.

Na závěr vzkazuje všem, kteří jsou právě na dně, aby si našli pevný bod – pravdivost a upřímnost sami k sobě. Připomíná, že je důležité dovolit si emoce a zároveň neztrácet naději:
„Nad ránem je největší tma, ale slunce vždycky vyjde.“

Pokračování tématu?

Jako Národní centrum pro rodinu plánujeme uspořádat Dopady rozpadu vztahu III, který se zaměří na téma znovusezdaných párů a jejich místo v církvi.


Zaujala Vás tato témata? Nabízíme záznam semináře Dopady rozpadu vztahu II.

Pokud Vám dává naše práce smysl, můžete naše aktivity podpořit.

Partneři